DESATERO TIPŮ A RAD O RC PARAGLIDINGU

1. ZATÍŽENÍ POD VRCHLÍKEM

Každý výrobce vrchlíku by měl uvádět doporučené zatížení pod vrchlík, proto se snažte dát na rady výrobce. Před letem vždy zvážíme motorovou krosnu (příp. tříkolku / sedačku) a snažíme se ji dovážit na správný poměr vůči zvolenému RC vrchlíku dle doporučení výrobce.

Kontrola váhy krosny je velmi důležitá. Zvolíme-li správnou váhu, bude RC vrchlík více reagovat na řízení, bude živější, obratnější. Při nižším zatížení bude naopak vrchlík méně stabilní.

V případě, že na krosnu potřebujeme přidat další závaží, je důležité stále dbát na správné těžiště celé letové soustavy a na správný náklon zavěšené krosny pod padákem, tedy celá soustava musí být při letu vyvážená. Pokud tomu tak není, pak se může krosna po startu dostat do nesprávné polohy - buď je v poloze "předkloněno" nebo "zakloněno". Velký záklon způsobuje přenesení točivých momentů od vrtule do svislé osy, čímž může při silném motoru a lehké krosně dojít k přetočení krosny kolem svislé osy. Následně dojde k zamotání šňůr a znemožnění řízení - tzv. "twist". K takové situaci při správně vyvážené krosně nemůže dojít.

2. LÉTÁNÍ V NEPŘÍZNIVÝCH PODMÍNKÁCH

Při létání je vždy třeba brát v potaz aktuální počasí a aktuální letové podmínky. U RC paraglidingových modelů, stejně jako u klasického paraglidingu, se nelétá za silného větru. I při počasí, které by se nám mohlo zdát jako ideální, je třeba myslet na turbulentní podmínky a na možnost vzniku turbulencí. Před každým letem je dobré se rozhlédnout a přemýšlet, ze které strany fouká vítr, a dále si zkontrolovat, zda nestojíme za nějakou překážkou, například za řadou stromů, kde by se mohl točit turbulentní vzduch a vznikat tzv. rotor vzduchu.

3. DRŽENÍ KROSNY PŘI STARTU

Při nahazování vrchlíku nad hlavu dbejte na to, aby nesprávným držením krosny (tříkolky) nebyla deformována galerie šňůr a zároveň aby krosna byla po celou dobu ve vodorovné poloze (nikoliv natočená do strany). Krosnu je nezbytné po celou dobu nahození držet ve správné poloze.

4. TRÉNINK STARTŮ

Startovní fáze s nahozením vrchlíku nad hlavu může být nejsložitějším prvkem pro začínající piloty. Proto je dobré se tuto fázi nejprve dobře naučit a získat si potřebný grif před prvními lety. Nejvhodnější je se toto naučit za mírného větru, kdy se komory vrchlíku lehce naplní vzduchem a vrchlík tak dobře udrží svůj tvar.

Vzhledem k celkové váze závěsu pod vrchlíkem, který se zpravidla pohybuje kolem 3 kg, si tuto fázi s nahozením vrchlíku nad hlavu můžeme také potrénovat nikoliv s celým závěsem, ale pouze s tyčkou. Pokud totiž budeme trénovat půl dne na letišti starty vrchlíku s třemi kily v ruce, celý závěs nám po několika nahozeních chtě nechtě jakoby ještě ztěžkne :-) Vrchlík si tedy pro trénink startů můžeme připevnit prozatím pouze na tyčku, která bude mít stejnou rozteč pro umístění karabin, jako máme na zvoleném závěsu.

5. STARTY VRCHLÍKU

U startů vrchlíku může být největší chybou začátečníků to, že pokud vítr odfoukne vrchlík například doleva, nováček neznalý paraglidingu může mít tendenci snažit se „srovnat“ vrchlík tím, že za něj bude tahat směrem na pravou stranu. To je ovšem špatně. V tomto případě se nesnažíme vrchlík srovnat tím, že ho budeme tahat na druhou stranu, ale je potřeba vrchlík podběhnout tím směrem, na který ho vítr táhne, aby vždy zůstala zachována galerie vývazu šňůr.

6. PŘÍLIŠ MNOHO PLYNU PO STARTU

Padák není letadlo, tudíž i reakce na plyn musí být odpovídající. Při fázi startu vrchlíku nikdy nedáváme plný plyn, došlo by k předběhnutí krosny před vrchlík (krosna rychlejší než padák) a to by bohužel znamenalo zpravidla rychlý pád. Startuje se na třetinu nebo polovinu plynu.

7. REAKCE NA ŘÍZENÍ

Při řízení RC paraglidingových modelů je nezbytné létat s citem na pákách vysílače, a to z toho důvodu, že vrchlík reaguje na řízení vždy s lehkým zpožděním oproti jiným RC modelům (letadlům), kdy je reakce modelu (letadla) na řízení okamžitá.

V momentě, kdy při létání s RC vrchlíkem stáhneme páku vysílače, stáhne se ihned také ruka pilota, ale vrchlík na toto stažení zareaguje až následně. Pokud bychom během té chvilky zatáhli za páku vysílače ještě více, protože bychom se domnívali, že vrchlík nezareagoval, padák najednou zareaguje ostrou zatáčkou a v případě, že se této situace zalekneme a budeme ihned tzv. „kontrovat“ na druhou stranu, rozhoupeme vrchlík ze strany na stranu.

Řešením je přestat se snažit vrchlík srovnat taháním střídavě za levou a pravou řidičku, spíše vrchlík uvést do klidu lehkým přitažením (přibrzděním) obou stran, a vrchlík se sám srovná do rovného klidného letu.

8. ZBORCENÍ VRCHLÍKU

Ke zborcení vrchlíku může dojít i přes opatrnost při řízení, a to například při počasí s termickou aktivitou nebo při létání nízko u země s překážkami, za kterými se může vytvářet tzv. rotor vzduchu. Zborcení vrchlíku může nastat v lepším případě buď pouze u jedné půlky, nebo v horším případě u celého padáku. Pokud se vrchlík nesrovná hned sám, tak přejde do spirály na zborcenou stranu. Nastane-li toto v momentě, když jsme s vrchlíkem hodně nízko u země, bohužel – vrchlík s i krosnou či tříkolkou nejspíš spadne na zem. Pokud však máme výšku a tedy i čas tuto situaci řešit, na toto klapnutí zareagujeme tak, že přibrzdíme „zdravou“ stranu padáku a budeme pumpovat se zborcenou/zkolabovanou stranou. Důležité je dostat se tímto manévrem z klesavé spirály a snažit se vrchlík dostat do rovného letu. Pokud nenastane závlek zborcené strany do vývazu šňůr, zpravidla vždy tímto trikem zborcenou stranu dofoukneme.

9. AUTA, LIDI, DOMY

Nikdy se nesnažte létat nad lidmi, auty, domy a podobně. Vrchlík není pevný model, proto se může kdykoliv zbortit. Pád na hlavu diváka nebo na čelní sklo auta může způsobit opravdu velké komplikace.

10. PŘISTÁNÍ

S vrchlíkem se snažíme přistávat ideálně proti větru a s vypnutým motorem (v případě přistání po větru dojde k nechtěnému zrychlení vrchlíku; v případě zapnutého motoru při přistání by mohlo dojít ke střetu vrtule se šňůrami a k jejich přetrhání). Nalétneme tedy proti větru a v momentě, kdy je pilot cca 1 – 2 metry nad zemí, naplno odbrzdíme a vypneme motor, pokud jsme ho nevypli již dříve. Tímto odbrzděním docílíme toho, že vrchlík nabere rychlost a zvětší se opadání vůči zemi. Ve chvíli, kdy je pilot těsně před přistáním (zhruba 20 – 30 cm nad zemí), naplno zabrzdíme obě strany řidiček najednou pro co nejjemnější dosednutí. Vrchlík se tímto grifem vyhoupne a pilot dosedne.